CTÍM OTCE I MATKU, V TOM NEZNÁM BRATRA

Spravedlnost zvítězí

Filip Smoljak

Spravedlnost zvítězí

Filip Smoljak

První slovo Jana Rejžka (179) opět na webu!

Ten, který se nikdy neztratil v překladu

Možná si ani neuvědomujeme, jak velké štěstí jsme měli na silnou generaci překladatelů, která nám za minulého režimu zprostředkovávala přední díla anglo-americké literatury. Kde začít a kde skončit?
  Zábrana, Škvorecký, Emmerová, Fröhlich, Vrba, Jungwirth, Josek, Kořán, Kovályová, Urbánek, Wolfová, Mareš, Přidal, manželé Pellarovi, Valja, Šrut, Pujman a další.
  Čerstvě do jejich urnového háje přibyl jednadevadesátiletý Miroslav Jindra. Znal a oceňoval jsem jeho dílo, ale osobně jsme se seznámili až před sedmi lety na firemním večírku nakladelství Albatros, pro které objevil prózu Nájemníci pana Moonblooma neznámého Edwarda Lewise Wallanta. K mé velké radosti ho vedle knih také zajímal fotbal a zevrubně jsme probrali tehdejší probíhající mistrovství světa. Pozval jsem ho coby hosta do vysílání Rádia Svobodná Evropa a on mi to oplatil předloni na podzim, když v kavárně Potrvá četl z poslední knihy jím převedených básní Leonarda Cohena. Ale pozor, jaké to překvapení, když několik zhudebněných sám zazpíval dokonalým Kanaďanovým témbrem!
  Myslím, že jsem se tehdy Mirkovi přiznal k vlastním občasným překladatelským činům a pochlubil se, že jsme s Helenou jako první u nás pro Světovou literaturu v roce 1980 uvedli pár povídek Woodyho Allena, tedy dřív než ho objevili jiní. Pokud jde o prózu, dál už jsem jen přeložil román Michaela Palina Pravda, jinak vesměs hudební tituly jako životopis Erica Claptona, soupis koncertů Led Zeppelin nebo kuchařku receptů Lydie Lunch. A na jednu publikaci jsem byl obzvlášť pyšný. V přehledu Rolling Stone: 500 nejlepších alb všech dob se totiž skrývala zrada, nevinný rozhovor se studiovým muzikantem, jenž na otázku, jaký vtip o bubenících má nejradši, odpověděl:„Jak se říká tomu, který nemá holku?“ V originále: „Homeless.“ Prosím, to má být vtip? Moc mi nepomohlo ani googlení, leda to, že jsem našel, že v jakémsi slangu sloveso „to home“ znamená souložit. Haha. Čili bubeník, který nemá holku, nesouloží. Na poslední chvíli mě zachránil snad sám patron této profese svatý Jeroným a mě napadl novotvar: „Nejebačenko.“
 Vyprávěl jsem to Miroslavovi, hrozně se chechtal a odsouhlasil. Škoda, že jsme spolu nestihli plánované pivo. Ale jsem si jist,  že když teď stanul před nebeskou branou se vší úžasnou prací, kterou nám tu za sebou zanechal, a pravil cohenovskou větu: „I’m ready, My Lord!“ Stvořitel ho přijal s otevřenou náručí.

J. R. 2. 8. 2021