CTÍM OTCE I MATKU, V TOM NEZNÁM BRATRA

Spravedlnost zvítězí

Filip Smoljak

Spravedlnost zvítězí

Filip Smoljak

Tak jak je to s tou licencí, slavný soude?

Svěrákův advokát JUDr. Vyskočil se snaží manipulovat s výroky soudu ohledně existence autorské licence k provozování her Divadla Járy Cimrmana.

Pan Vyskočil tvrdí, že dne 8. 2. 2021 před Městským soudem v Praze během projednávání sporu mezi mojí osobou a příspěvkovou organizací Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, kde mimochodem vypovídal i pan Svěrák, soudce JUDr. Liška údajně sdělil následující:

„Já mám za osvědčené, že tam ta licence je, což znamená, že divadlo Járy Cimrmana, ty hry nevyužívá bez licence.“

To je hrubá lež, kterou vyvrací jak protokol, tak zvukový záznam z jednání, tak i sám pan soudce JUDr. Liška.

Pan Vyskočil se dokonce snaží zpětně tuto svou vlastní větu vložit do protokolu z jednání. Podal si proto námitku protokolace, aby se jemu prospěšné tvrzení soudce v protokolu obejvilo, námitka však byla zamítnuta. Snažil se celou smyšlenou konstrukci předložit i novinářům a ti se hned ptali na moji reakci.

Grotesknost celého justičního faux-pass pana Vyskočila dokresluje nepochopitelné administrativní pochybení soudu (pravděpodobně způsobené asistentem soudce), který v zamítnutí námitky označil za předkladatele této námitky místo právního zástupce strany žalované naopak žalobce, tedy moji osobu. Chvíli jsem měl dojem, že jsem to já, kdo se snaží dokázat, že licence divadlům ode mne udělena byla, přestože všechny moje žaloby za poslední čtyři roky jsou postaveny na tom, že Svěrákovi manažeři vytěžují dílo mého otce bezlicenčně, a tedy protiprávně. Ostatně soudy mi dávají zapravdu.

K tomu je potřeba říct, že tzv. Divadlo Járy Cimrmana neúčinkuje pouze na Žižkově, ale také v dalších několika desítkách divadel po celé ČR. Jak tedy rozhodují o legálnosti těchto představení soudy mimo hlavní město?

Objektivním faktem je, že z osmi Krajských soudů, které v ČR máme, se jich již šest zcela jasně vyslovilo k existenci licenčního oprávnění, a to tak, že po smrti L. Smoljaka k licenčnímu souhlasu ze strany Filipa Smoljaka nedošlo a provozovatelé tzv. Divadla Járy Cimrmana nejpozději od 1. června 2016 realizují divadelní představení neoprávněně (do té doby jsem byl zastupován agenturou Aura-Pont a právní vztahy byly značně nejasné). Výjimkou je právě Městský soud v Praze, kde na toto téma k pravomocnému rozhodnutí zatím nedošlo a pak také Krajský soud v Hradci Králové (soudkyně Mgr. Lea Pavlovová). O této soudkyni píši na jiném místě.

Pojďme si tedy shrnout, jak v otázce existence licence soudy dosud rozhodly:

Předně si pojďme připomenout, jak se staví k předkládaným licenčním smlouvám (pravděpodobně padělaným) Městský soud v Praze.

1/ KS v Ústí nad Labem
Smoljak x Severočeké divadlo, citace z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 12. 2019 pod sp. zn.: 34 C 34/2018:„Soud je toho názoru, že úmrtím Ladislava Smoljaka nemohla být nadále využívána smlouva mezi Divadelní agenturou Echo a agenturou Aura – Pont ohledně divadelní hry Blaník ze dne 14. 7. 2000, jelikož tato smlouva pozbyla platnost i v souvislosti s úmrtím Ladislava Smoljaka a bylo třeba uzavřít novou smlouvu mezi agenturou Aura – Pont a dědici Ladislava Smoljaka, k čemuž také došlo včetně smlouvy se žalobcem, avšak v praxi nadále bylo vycházeno ze staré smlouvy z 14. 7. 2000 mezi agenturou Aura – Pont a Divadelní agenturou Echo. Lze tak dospět k závěru, že v případě představení divadelní hry Blaník v divadle žalovaného v září 2015 neměla Divadelní agentura Echo platnou smlouvu s agenturou Aura – Pont, respektive se žalobcem, aby mohla provést představení souboru DJC divadelní hry Blaník v divadle žalovaného.

KS v Ústí nad Labem – pobočka Liberec

Smoljak x Město Tanvald, citace z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 15. 3. 2019 pod sp.zn.: 73 C 10/2018, který byl následně potvrzen i odvolacím Vrchním soudem v Praze:

„Žalovaného jakožto pořadatele divadelního představení je nutno považovat za uživatele díla – divadelní hry. Ze shora uvedeného plyne, že žalovaný ohledně představení Cimrman v říši hudby nezískal souhlas žalobce s užitím díla, neuzavřel s žalobcem licenční smlouvu, v jejímž rámci by strany sjednaly výši protiplnění za užití díla, a na vzniklou situaci je proto třeba nahlížet tak, že žalovaný nebyl povinen k plnění žalobci na základě uzavřené smlouvy, nýbrž na jeho straně užitím díla vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, které je povinen uhradit. Výši bezdůvodného obohacení je pak třeba stanovit s ohledem na § 40 odst. 4 autorského zákona.“

Odvolací Vrchní soud v Praze

Smoljak x Město Tanvald, citace z pravomocného Rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2020 pod sp.zn.: 3Co 65/2019, kterým byl předchozí výrok pravomocně potvrzen.

„V případě druhého nároku, tedy nároku na úhradu bezdůvodného obohacení za nelicencované užití díla Cimrman v říši hudby, pokud soud dospěl k závěru, že zde žalobce žádnou licenci žalovanému neudělil, proto šlo ze strany žalovaného o neoprávněné užití, za což žalobci náleží dvojnásobek obvyklé licenční odměny, pak nepochybil a nárok správně posoudil podle § 40 AZ. Správné bylo i zjištění soudu o tom, že tržby byly vyšší, než které žalovaný uvedl v hlášení, proto správně žalobci přiznal rozdíl mezi již vyplacenou částkou (byť bez právního důvodu) a reálně zjištěnou výší bezdůvodného obohacení, když za základ výpočtu soud použil 14 % z hrubých tržeb.“

2/ KS v Brně

Smoljak x Divadlo Bolka Polívky z.ú., citace z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2020 pod sp.zn.: 23 EC 1 /2020:

„Na základě provedeného dokazování je možné učinit podle názoru soudu závěr, že výše obvyklé odměny za udělení licence k užití textu obdobných divadelních představení je (po rozpočítání na spoluautorský podíl jeho otce a dědický podíl žalobce) 1,75 % z hrubých tržeb za představení. V daném konkrétním případě byla shledána za představení Posel z Liptákova, které se konalo dne 6. 11. 2019 obvyklá výše licence 4 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nakládal s dílem bez potřebné licence, byla žalobci přiznána částka 8 600 Kč jako dvojnásobek obvyklé licenční odměny (§ 40 odst. 4 AZ). Částka 1 000 Kč pak byla přiznána žalobci za užitou skladbu – parodii Malá romance ve 250 Kč a za umělecký výkon žalobce při prezentaci této skladby taktéž ve 250 Kč, obě navýšené na dvojnásobek.“

Smoljak x DBP s.r.o. Brno, citace z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2020 pod sp.zn.: 23 C 105/2019:

Žalovaný užil divadelní text, jehož spoluautorem byl otec žalobce, v předmětných představeních, aniž by k tomu měl od žalobce souhlas a na úkor žalobce se tímto jednáním bezdůvodně obohatil. Žalobce se v souladu s cit. ustanovením § 40 odst. 4 AZ může domáhat vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.“

3/ KS v Plzni

Smoljak x MKS Františkovy Lázně, citace z Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 1. 2021 pod sp.zn.: 19 EC 4/2020, kde soud posvětil smír, neboť žalovaný nároky žalobce uznal.

Žalovaný realizoval dne 2. 5. 2017 představení divadelní inscenace Dlouhý, Široký a Krátkozraký, dne 9. 5. 2018 představení divadelní inscenace Švestka a dne 6. 5. 2019 představení divadelní inscenace Lijavec, aniž by měl se žalobcem uzavřenu licenční smlouvu.

4/ KS v Českých Budějovicích

Smoljak x MKS Trhové Sviny, citace z Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 3. 2020 pod sp.zn.: 12 EC 1/2020, kde soud opět posvětil smír, protože:

Žalovaný, aniž k tomu měl svolení žalobce, provozoval divadelní představení Švestka, a proto má žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 40 autorského zákona ve výši dvojnásobku obvyklé výše odměny pro autory textu divadelních her, která podle názoru žalobce činí 14 % z hrubých tržeb.“

Smoljak x Vodňany, citace z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 6. 2020 pod sp.zn.: 12 C 9/2019:
„Žalovaný neprokázal, že by jakýmkoliv způsobem obdržel svolení k provedení předmětných děl od D. A. ECHO. Na základě žalovaným předložených smluv ze dne 14. 7. 2000 nelze v žádném případě dovodit oprávnění D. A. ECHO udělovat takové licence. Tato žalovaným tvrzená právní konstrukce je navíc v přímém rozporu s provedenými důkazy, když smlouva o zprostředkování uzavřená mezi žalovaným a D. A. ECHO obsahuje i závazek D. A. ECHO zajistit pro tato konkrétní uvedení děl souhlas autorů, což svědčí o tom, že v době uzavření těchto zprostředkovatelských smluv takový souhlas dosud neexistoval.

Smoljak x Kulturní zařízení města Pelhřimova, p.o., citace z Rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 3. 2020 pod sp.zn.: 12 EC 2/2020:

„Podepsaný soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný užil předmětné dílo bez souhlasu všech držitelů autorských práv, tedy žalobci vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny.“

5/ KS v Ostravě

Smoljak x M. Beránková, Ostrava, citace z Rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 6. 2020 pod sp.zn.: 83 EC 1/2020:

„V řízení žalobce uplatnil požadavek na bezdůvodné obohacení, které žalovaná získala na úkor žalobce tak, že bez udělené licence žalobcem (jedním ze 4 dědiců zemřelého spoluautora Ladislava Smoljaka) žalovaná provozovala 2 divadelní představení divadelní hry „Záskok“ spoluautorů Smoljak – Svěrák. Žalovaná se bránila odkazem na smlouvu o zprostředkování č. 24/2019 a vyvozovala z ní oprávnění k provedení autorského díla. Namítala dále, že jednala v dobré víře. Obrana žalované neobstojí.“

6/ KS v Praze

Smoljak x Nymburk, z předběžného názoru Krajského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2020 pod sp.zn.: 83 EC 1/2020, kdy žalovaná uznala nárok a byl uzavřen smír:

„V této souvislosti a v rámci judikatury a rozhodnutí Nejvyšších soudů kdyby měl soud postupovat v daných věcech obdobně tak, jak již bylo rozhodnuto, a pokud se přikloní k právním posouzením smlouvy, kdy smlouva zanikla úmrtím pana Ladislava Smoljaka a mělo dojít k uzavření nových licenčních smluv, tzn. že pokud neudělil pan Filip Smoljak souhlas s užitím licence, tak došlo k neoprávněnému užití a bezdůvodnému obohacení. (…) Soud tak považuje nárok za oprávněný.

Celkem již na 40 provozovatelů divadelních představení Divadla Járy Cimrmana uznává, že zde platná licence není, a tudíž o ni musí před každým představením opakovaně autory žádat. Jediný, kdo dnes tvrdí, že je zde platná licence od Filipa Smoljaka, ale nikdy ji neukázali, je soudkyně Mgr. Lea Pavlovová z Krajského osudu v Hradci Králové a lidé jednající v zájmu Zdeňka Svěráka.

Filip Smoljak