31. srpna 2017
První malý úspěch potomka Ladislava Smoljaka proti parazitnímu jednání autorskoprávní lobby. Supraphon totiž v roce 2016 vydal památeční kolekci 15 vinylových desek v ceně 5.000 korun za kus v nákladu cca 1.000 ks. Z obratu 5 milionů korun však nevyplatil nositeli autorských a souvisejících práv Filipu Smoljakovi ani jednu jedinou korunu. Ostatním držitelům práv údajně ano.
Městský soud v Praze uznal oprávněnost nároku z titulu autorských práv spoluautora dramatických textů a režiséra Ladislava Smoljaka, stejně tak práv výkonného umělce Ladislava Smoljaka a práv výkonného umělce Filipa Smoljaka a vydal platební rozkaz společnosti Supraphon na zaplacení 100 tis. korun plus úroky z prodlení plus náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal Supraphon odpor prostřednictvím svého právního zástupce z Advokátní kanceláře Vyskočil, Krošlák a partneři s.r.o., která zastupuje také Jana a Zdeňka Svěráka.

19. března 2018
Druhý dílčí úspěch v boji s parazity se udál u stejného soudu na základě žaloby, kterou se Smoljakův potomek domáhal uznání autorských práv divadelního režiséra Ladislava Smoljaka. Jedná se o práva k 15 divadelním inscenacím, které s velkým komerčním úspěchem exploatuje Václav Kotek a neplatí za ně dědicům autorských práv ani jednu jedinou korunu.
Městský soud v Praze uznal oprávněnost nároku z titulu autorských práv Ladislava Smoljaka jako režiséra a vydal platební rozkaz Žižkovskému divadlo Járy Cimrmana (ŽDJC) na zaplacení 140 tis. Kč plus úroky z prodlení a náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí podalo ŽDJC odpor prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Vyskočila z Advokátní kanceláře Vyskočil, Krošlák a partneři s.r.o., který zastupuje také Jana a Zdeňka Svěráka a také spřízněnou Divadelní agenturu ECHO spol.  r.o. jediného majitele Václava Kotka, který má z divadelních představení největší příjem. Soudní řízení tak pokračuje.
Zdeněk Svěrák, kterého JUDr. Vyskočil dlouhodobě také zastupuje, se měsíc po rozhodnutí soudu v neprospěch příspěvkové organizace Prahy 3 v médiích vyjádřil tak, že neví, proti komu byla žaloba vedena, ale patrně „proti nám, Cimrmanům.“ Označil Filipa Smoljaka v týdeníku Respekt za mstivého minoritního dědice, aniž by uvedl jedinou domněnku, za co by se měl tento dědic mstít. Zdeněk Svěrák a po něm hlavní ekonom HN Libor Rouček sepsali ve stejné době ještě celou řadu dalších nepravdivých tvrzení.

12. března 2018
Na stranu Ladislava Smoljaka se přidal prof. Vladimír Just, když napsal pro účely soudního řízení svůj vlastní pohled na věc:
„Kmenový režisér všech inscenací Ladislav Smoljak posunul cimrmanovskou poetiku k dodnes platnému, originálnímu jevištnímu stylu a do něj pevně „zaklel“ soubor bez ohledu na jeho měnící se osazenstvo. Smoljak nebyl jen nějaký zbytný aranžér příchodů zleva / zprava, přesně naopak! Měl svůj pevně promyšlený koncept, který uměl zformovat i teoreticky: jeho programem bylo herecké podehrávání.“

28. března 2018
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci uznal oprávněnost nároku z titulu autorských práv Ladislava Smoljaka jako režiséra a vydal platební rozkaz Divadlu Šumperk na zaplacení 3.000 Kč plus úroky z prodlení a náklady řízení.
Proti tomuto rozhodnutí podal advokát žalované strany odpor zhruba ve stejném znění, jaké používá Advokátní kancelář Vyskočil, Krošlák a partneři s.r.o. zastupující Jana a Zdeňka Svěráka. Soudní řízení tak pokračuje.

15. ledna 2019
Krajský soud v Hradci Králové schválil smír uzavřený mezi Filipem Smoljakem a Kulturním a informačním střediskem v Lomnici nad Popelkou týkající se sporu o práva režiséra Ladislava Smoljaka k divadelní inscenaci „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“ a nároku na zaplacení částky 1.500 Kč.
Provozovatel uznal také autorství režiséra Ladislava Smoljaka k této divadelní inscenaci.

22. února 2019
Krajský soud v Praze schválil smír uzavřený mezi Filipem Smoljakem a Kulturním a společenským střediskem v Kralupech nad Vltavou týkající se sporu o práva režiséra Ladislava Smoljaka k divadelní inscenaci „Lijavec“ a nároku na zaplacení částky 2.000 Kč.
Provozovatel uznal také autorství režiséra Ladislava Smoljaka k této divadelní inscenaci.

12. duben 2019
Prof. Jiří Srstka, ředitel agentury DILIA a profesor pražské DAMU se ve svém vyjádření pro Krajský soud v Brně přiklání k principu, kdy tvůrčí činnost divadelního režiséra je autorskou rolí a divadelní koncepce inscenace je samostatné autorské dílo. Přestože dokonce doložil výpisem z účetního systému, že jak Ladislav Smoljak, tak všichni jeho potomci jsou za toto autorské dílo od roku 2005 odměňováni, soudce JUDr. Boris Filemon žalobu o uznání autorství režiséra L. Smolajka k divadelním inscenacím nepravomocně zamítl. Písemné vyhotovení s odůvodněním rozsudku zatím není známo.

24. dubna 2019
Dle rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec užilo Město Tanvald při 50. výročí Divadla Járy Cimrmana (1. 10. 2016) dílo “Cimrman v říši hudby” L. Smoljaka, které bylo zároveň vysíláno v přímém přenosu Českým rozhalsem bez licence a musí tak zaplatit žalobci 2.773,05 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od 16. 6. 2018 do zaplacení. Divadelní agentura ECHO spol. s. r.o. ovšem díky užití díla v tento slavný den vydělala nelegálně téměř 1 milion korun.
Město Tanvald do 10. 5. 2019 za užití Smoljakova díla před téměř třemi roky celou částku ani po vykonatelném rozhodnutí soudu nezaplatilo.

květen 2019
K tomuto měsíci respektuje samostatná autorská práva režiséra Ladislava Smoljaka k divadelním inscenacím Divadla Járy Cimrmana, resp. k režijní (divadelní) koncepci realizované stále ve stejné podobě již 10 až 50 let (podle titulu konkrétní inscenace) celkem 30 provozovatelů. S některými dalšími jsou vedena smírná jednání.
S několika provozovateli, kteří jsou přímo právně zastoupeny anebo pod silným vlivem Advokátní kanceláře Vyskočil, Krošlák a partneři s.r.o. zastupující také agenturu DA Echo a fyzické osoby Jana a Zdeňka Svěráka, přetrvávají právní spory. To se týká zejména příspěvkové organizace Prahy 3 Žižkovské divadlo Járy Cimrmana pod vedením ředitelky Jany Rumlenové (manželky genadije Rumleny).
Asi deset soudních sporů bylo prvoinstančně rozhodnuto v neprospěch práv Ladislava Smoljaka. Pravomocnými bagatelními rozsudky se však Ústavní soud odmítl zabývat a nezbývá než se obrátit na Evropský soud pro lidská práva. V některých případech bylo podáno trestní oznámení pro křivou výpověď svědků, které se mohli dopustit za účelem ekonomického obohacení.