Kandidát do Senátu ve volebním obvodu 24

Do Senátu kandiduje ve svých 54 letech jako zkušený sociální pracovník. Pomáhající profesi se věnuje posledních dvacet let a na kandidaturu se připravoval při studiu sociální práce a sociální politiky na FF UK od roku 2013.

Kandiduje pod heslem SPRAVEDLNOST ZVÍTĚZÍ, které odkazuje jednak na jeho lidskoprávní profesi a boj proti diskriminaci nejrůznějších znevýhodněných skupin obyvatel, ale také na snahu o reformu celého sociálně právního systému v České republice, ve kterém nefunguje základní etický princip odměňování a trestání. Jeho oblíbeným oborem je kriminologie, která se zabývá nejen pachateli a příčinami zločinu, ale také obětmi a psychosociálním kontextem zločinu. 

Nejde jen o více než milion lidí v exekucích, tisíce týraných dětí a osob v závislém postavení na pečující osobě, ale i o masivně rozšířenou korupci, klientelismus, majetkové i politické podvody a také zvrácený systém uplatňování autorských a osobnostních práv.

Posledně jmenované téma se ho osobně dotýká, neboť jeho otec, divadelní režisér, scénárista, herec a celoživotní bojovník za spravedlnost Ladislav Smoljak se stal jednou ze skandálních obětí deformace práva, justice a etiky v dějinách československé a české kultury.

V Senátu by se chtěl nadále věnovat boji za spravedlnost, kterou sám pokládá za nikdy neukončený projekt, neboť spravedlnost jako taková v podstatě vůbec neexistuje. Existuje jen nespravedlnost a té je nekonečně mnoho případů.

 

Projektový manažer v oblasti sociálních služeb, inovací a ochrany lidských práv

V roce 2008 vytvořil projekt Zrcadlová pomoc a založil organizaci Muži a ženy o.p.s., která dodnes nabízí zaměstnání desítkám lidí s nejrůznějšími zdravotními a sociálními hendikepy. Jedná se o práci při poskytování sociálních služeb jiným lidem s postižením, seniorům i rodinám s vážně nemocnými dětmi. Zrcadlová pomoc je tak jedinečnou registrovanou sociální službou s prvky komunitní, vzájemné pomoci. 
Rádi pomůžeme nebo zaměstnáme i vás: www.muziazeny.cz

Filip Smoljak také podporuje amatérské nevýdělečné divadelní soubory ze všech koutů Čech a Moravy, aby mohly hrát divadelní hry Smoljaka a Svěráka. Na svých cestách za desítkami malých amatérských divadel natočil několik rozhlasových reportáží pro seriál Cimrman žije! V minulosti se podílel na iniciativě usilující o bezplatné sledování divadelních her Járy Cimrmana na internetu, které se podařilo v kompromisní podobě prosadit. Také omezení pro amatérské soubory se již podařilo uvolnit. Dnes  mohou cimrmanovstí nadšenci hrát jednu inscenaci víc než pouze třikrát za život, jak tomu bylo z nařízení Zdeňka Svěráka do roku 2017.

Filip také usiluje o to, aby jeho otec Ladislav byl respektován jako autor režijní koncepce všech 15 divadelních her, které sepsali společně se Zdeňkem Svěrákem a které se dodnes hrají ve stejné režijní podobě. Bohužel ani po 50 letech nejsou tato práva některými provozovateli respektována, včetně Žižkovského divadla Járy Cimrmana a Filip jako jediný ze čtyř potomků Ladislava Smoljaka bojuje za jejich uznání. V roce 2020 se tento případ dostal již k Nejvyššímu soudu a několik stížností pro porušení práva na spravedlivý proces řeší i Ústavní soud České republiky. Součástí sporu je také legislativní paskvil autorského práva v ČR, která si jako jediná na světě vložila do zákona ustanovení o tom, že divadelní režisér je výkonný umělec. Filip Smoljak je tak nucen bojovat i s dogmaty a pokřivenou právní kulturou.

„Nemyslím si to, co čeští zákonodárci, že voda teče do kopce, ani to, že země je placatá a děti nosí čáp. Pohádky, mýty a pověry patří sice neodmyslitelně k tradiční české kultuře, ale nikoliv do právního řádu,“ říká F.S. 

Bc. Filip Smoljak je kvalifikovaný sociální pracovník a manažer, který se zabývá poskytováním inovativních sociálních služeb a prosazováním lidských práv a rovných příležitostí. Po létech strávených u filmu, v divadle a v nelegálním uskupení Originální videojournál se několik let věnoval komerční a poté sociální reklamě, sociálním a osvětovým programům a inovacím v oblasti lidských práv. Dal jméno projektu Světluška na pomoc lidem s těžkým zrakovým postižením (2001) a podílel se jako autor na její první filmové a televizní kampani. Ve společnosti Creative Bazar s.r.o., kterou vlastní společně s dokumentaristou Vojtěchem Kopeckým a která se jako první agentura v ČR začala specializovat na sociální marketing, vytvořil a vedl řadu vládních i nevládních projektů a osvětových kampaní: zcela první českou vládní kampaň proti domácímu násilí (2003), několik ročníků kampaně proti rasismu (2004 – 2006), projekty pro rovné příležitosti žen a mužů, guerillovou kampaň proti vykořisťování žen v prostituci, zdravotní kampaň pro prevenci rakoviny tlustého střeva, kampaň pro soutěž Obec přátelská rodině (2007 – 2009), nebo projekt na podporu podnikání znevýhodněných osob Jiná realita. Mezi osoby s určitým „postižením“ počítá i některé politiky, které „podpořil“ tzv. Dárky naruby (2010). Jako speciální poctu bývalému prezidentu Václavu Havlovi zorganizoval řetězový dárcovský projekt Danajský dar (2011 – 2014).

Pomohl finančně nebo dobrovolnou prací řadě neziskových organizací i konkrétních osob. Založil a vede neziskovou organizaci Muži a ženy o.p.s., která funguje na inovativním principu vzájemné, tzv. Zrcadlové pomoci mezi lidmi se zdravotním postižením. Tuto inovaci vytvořil společně s lektorkou sociálních služeb Janou Hrdou (1952 – 2014), která navzdory velmi těžkému zdravotnímu hendikepu a samostatné péči o své dvě děti vytvořila a prosadila systém osobní asistence v tehdejším Československu.

Finančně podporuje několik neziskových organizací a dobročinných projeků, mimo jiné ArsAnima, Člověk v tísni, Nadační fond Českého rozhlasu, Nadace Via a řadu dalších. Projekt Zrcadlová pomoc podpořil v době před přidělením dotací na sociální služby od MPSV celkovou částkou přesahující 1,5 mil. Kč díky dědictví po svém zesnulém otci.

Studuje na Filosofické fakultě UK, kde v minulosti dokončil bakalářský program oboru sociální politika a sociální práce. Za předchozího režimu se neúspěšně hlásil na FAMU a několik let studoval technické obory na ČVUT a MFF UK. Ohniskem jeho zájmu je filosofie, teorie sociální práce, výzkum empatie a altruismu u dětí a lidí s mentálním postižením. Aktivně se věnuje indické hře carrom (bývalý mistr republiky) a výchově několika dětí.

„Jako žák a student jsem strávil ve škamnách více než 25 let a i po padesátce dál studuji. Jsem totiž přesvědčen, že dospělý člověk by se neměl přestat vzdělávat a vychovávat, aby neopouštěl tento svět jako staré nevychované děcko…“