6. června roku 2010 nás opustil divadelní a filmový režisér Ladislav Smoljak, otec můj i mého senátorské bratra Davida Smoljaka. Na konci letošního roku by oslavil 95. narozeniny.
(Zveřejňuji zde fotografie a dokumenty, které se mi podařilo získat až několik let po jeho smrti prostřednictvím různých metod investigace, protože přístup k veškerým významným osobním dokumentům z otcovy pozůstalosti je mým bratrem již 15 let blokován a možnost zjistit pravdu o mém otci, o jeho boji za spravedlnost a o podvodech na něm spáchaných je tímto senátorem dodnes mařena.)
Na úvod zveřejňuji dopis L. Smoljaka panu Ing. Malypetrovi v době stávky v České televizi. I po těch 23 letech celkem aktuální postoj:
Milý pane inženýre!
Obvykle na podobné dopisy odpovídám jen zdvořilou pohlednicí, protože nemám čas pouštět se s každým do korespondenční debaty. Tón Vašeho dopisu, jeho slušnost a věcnost mě neumožňuje neodpovědět Vám zodpovědněji.
Nemínil jsem označit slovem „banda“ poslance přímo za bandity. Jmenoval jsem tři subjekty, které mají ve sněmovně většinu a prosadí si své společné zájmy napříč poslaneckým spektrem. Protože jejich společným zájmem je zákulisní dohoda s Novou (i Primou) na vzájemném ruka ruku myje, a protože tato dohoda umrtvuje náš politický život, a tedy flagrantně poškozuje demokracii, označil jsem tento čtyřstranný kartel pojmem známým z čínské „kulturní revoluce“, kde byli pohrobci Maa, kteří se snažili na sebe strhnout moc, označeni jako „banda čtyř“. Osobně si ale myslím, že kvalita poslanců se rok od roku zhoršuje – zatímco po listopadu 89 tam bylo ještě plno idealistů, dneska je idealistou několik jedinců. Jinak je to politické smetí, co si jen chce stavět vily – „bytové družstvo“, jak svůj parlament označil jeden slovenský publicista.
Podle mne zasadila těžkou ránu naší demokracii opoziční smlouva. Zpočátku jsem si nebyl jistý, co může či bude znamenat. Ale ukázalo se to:
Ať už je kvalita parlamentu jakákoli, posledním účinným demokratickým procesem je střídání stran u moci, střídání, které je založeno na tom, že se opozice snaží nabídnout voličům něco lepšího. Opoziční smlouva to odstranila. Byla založena na jiném principu: Pojďte se dohodnout, že ať budeme u vlády my nebo vy, vždycky se rozdělíme o moc a o lukrativní posty (správní, dozorčí rady, fond nár. majetku, atd.). A obě strany se dohodli, že společně také ovládnou mediální prostor – proto ta dohoda ODS a ČSSD na obsazení mediálních rad, proto prodloužení licence pro Novu v podstatě zdarma až do roku 2017, proto se stále objevují jejich tváře na obrazovkách Primy a Novy. Tohle spojení může úplně umrtvit politický život. Mediální masáž povede ke stále stejnému výsledku voleb. Pan Špidla se snažil opoziční smlouvu ukončit. Ale, jak jsem napsal, Langrovci“ a „Zemanovci“ ji ani po vypršení platnosti reálně ukončit nechtějí. A komunisti byli přizváni do party. Snad jste si, milý pane inženýre, všiml fotografie pana prezidenta Klause, jak stojí s Grebeníčkem po boku na balkóně v Lánech. Máte pocit, že to ubere komunistům voliče? Kdežto upozorňovat v tisku na toto paktování jim voliče neubere? Tomu nerozumím.
Závěrem už jen to, že nemohu parlamentu v tomto složení dělat reklamu, byť by měl „nezastupitelnou roli“. Toto obecné označení přece neznamená, že nemůžeme parlament v jeho konkrétním složení kritizovat. Jedinou cestu k jeho zkvalitnění vidím v tom, že ODS a ČSSD vytěsní ze svých řad Langrovce a Zemanovce, že se budou ostrakizovat komunisté a že se zlepší i kvalita dalších dvou stran. Sám bych nejradši viděl něco, co je vlastně utopií: vznik nové strany, která by sjednotila všechny idealisty ze všech parlamentních i neparlamentních stran. S výjimkou těch, kteří se už svým názvem hlásí ke své zločinecké minulosti.
S pozdravem
P.S. Jan Malypetr byl významný prvorepublikový agrární politik – nejste z jeho přízně?
13.5.2003