Proč daruji autorská práva a výtěžek z provozování díla Járy Cimrmana jinému subjektu a proč jím má být právě Nadace Via?
Nejstručněji odpovím tak, že tento nejgeniálnější český autor nežije, a to již více než 70 let. Podle autorského zákona je tedy jeho dílo volné. A teď vážně:
- Dělám to již dlouho. Darování obohacuje nejen život kolem nás, ale i náš vlastní. Přímo a nepřímo jsem za posledních pět let díky svému otci věnoval na dobročinné účely mnohem více peněz, než mi tato autorská práva za stejnou dobu přinesla.
- Po celý život byli mými vzory Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Ten první se zasloužil o to, že vůbec mohu něco darovat a že mám po něm určitý smysl pro spravedlnost. Druhý z této dvojice je pro mne vzorem filantropie, ale také výzvou dělat filantropii ještě o něco lépe.
- Při užívání díla by měl být hájen nejen soukromý zájem autorů, výkonných umělců a producentů, ale také veřejný zájem, v němž hraje roli transparentnost, rovnoprávnost a společenská prospěšnost, například svoboda přístupu k informacím a kulturním statkům. Nemělo by se totiž nikdy zapomínat na diváka, resp. uživatele, což můj táta vždycky prosazoval.
- To se týká díla Járy Cimrmana zcela apriorně, neboť se vlastně jedná o zlidovělou “národní kulturní památku”. Jeden divadelní teoretik nedávno prohlásil, že Cimrman patří do muzea. Možná patří, ale takové muzeum by pak mělo být co nejotevřenější veřejnosti.
- Veřejný zájem však nemohu ze své pozice marginálního držitele autorských práv s nepatrnou osobní autoritou obhajovat. Pokud na mém místě bude silná morální a právní autorita, je větší šance veřejný zájem účinně prosazovat.
- Lépe a svobodněji se cítím ve společenství lidí darujících, než hromadících, mám radši, když dárci filantropii rozumí, než aby jen tzv. skutkařili (marketing celebrit či politická propaganda jsou dostatečně odstrašujícím příkladem).
- Autoři, ani provozovatelé by neměli být diktátory, kteří nakládají se svým majetkem egoisticky s jediným cílem: dosažení co nejvyššího zisku. Všichni máme také zodpovědnost za ty slabší (ať už tělem nebo duchem), pro něž je dostupnost uměleckých děl významná.
- Proč právě nadace? Protože každá nadace má určitou historii, její štít je čistý více nebo méně a podle něj lze usoudit, jaké bude její chování i v budoucnu. Žádný člověk není tak stabilní, během života se proměňují jeho charakteristiky, zájmy, sociální postavení i nálada….
- Proč právě Nadace Via? Nemám s ní žádné osobní vztahy, ale protože ji řadu let pozoruji, utvořil jsem si na ni velice kladný názor. Její vize je totiž i mojí vizí: Společnost, kde většina lidí jedná svobodně a odvážně, přijímá odpovědnost za sebe a za své okolí, a kde je darování běžnou součástí života.
- Chci ukázat jiným autorům a dědicům, že vzdát se příjmů z autorských práv je možné a prospěšné, i když s tím zkostnatělý autorský zákon nepočítá. Snad se nějací další autoři-dárci najdou…