Protože v tom mnozí z nás stále mají mezery, nyní si vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi pirátem a parazitem.

Z pohledu autorského práva je pirát člověk, který nelení a vymyslí, jak to udělat, aby si pro sebe nebo svoje kamarády pustil písničku bez toho, aby se dovolil OSA nebo autora a bez toho, aby zaplatil za to, že si ten den zlepšil náladu. Tvrdí, že když už bylo lidskou myslí něco pěkného vytvořeno, mělo by to patřit lidem. Zpravidla ale nemá takovou drzost, jakou je obdařen parazit, tedy takovou, aby písničku pouštěl cizím lidem a vybíral za to poplatek na svůj účet.

Pirátství je zcela legální chování, byť se zejména starším a konzervativně naladěným lidem může zdát jako příliš volnomyšlenkářské až frackovité.

Parazit je ale z jiného těsta. Zpravidla to žádný fracek není. Naopak, pod krkem slušivého motýlka, vybrané chování a vkus. Do opery chodí pravidelně. Z pohledu autorského i obchodního práva je to však ten, kdo se přiživuje na dílu někoho jiného nikoliv proto, aby uspokojil svoje estetické potřeby, ale aby nasytil peněženku. Dělá to chytře, a to až trojím způsobem s různou mírou drzosti. Pozor zejména na trojku. Parazit třetí generace je totiž nejsofistikovanější a také morálně nejzavrženíhodnější.

Parazit první generace:Vezme natočenou cizí písničku, nikoho se na nic neptá, vypálí ji na CD, které prodá, anebo ten song pustí v sále, ve kterém vybírá vstupné na svůj účet.

Takovým parazitem je například Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, které si zprivatizovali Václav Kotek s Janou Rumlenovou pod ochranou bossů místního podsvětí. Dělají to zvláště vypečeně, protože provozují divadlo v sále, který jim nepatří a za který obci nic neplatí. Václav Kotek také prodává přímo licence k užití majetkových autorských práv, která mu nepatří a bez vědomí jejich majitelů.

Parazit druhé generacesi pořídí velkou korporaci, která lisuje desky, vypaluje CD a DVD, prodává díla po internetu, prodává a prodává a pokud se náhodou autor písničky nebo jeho dědic nebojí a přijde s prosíkem, jestli by mu náhodou pan Parazit 0.2. něco nezaplatil, využije svého bohatství a rozvětvené klientelistické sítě, včetně kontaktů na úředníky patřičných ministerstev, kontakty v justici a v médiích, aby drzého autora zašlapal do země. 

Nečekaně začnou vycházet články v médiích, že nositel práv má potíže s alkoholem, psychickou poruchu nebo je to jen mstivý minoritní dědic a my ostatní umělci mu nerozumíme.

Takovými parazity druhé generace jsou velká vydavatelství hudebního a filmového průmyslu podporovaná agenturami, úředníky a politiky, zejména tzv. konzervativní pravicí, zastoupenou kompletně TOP09, částečně ODS a částečně STAN. S parazity druhé generace jsou jedna ruka významní a národem respektovaní producenti, umělci i mnozí velcí autoři. Jejich podporovatele a fanoušky najdeme v celé společnosti, protože mají bezmeznou podporu velkých mediálních domů. Typickým příkladem je vydavatelství Economia, napojené jak na vlivné umělce, konzervativní strany, tak na bossy digitálního průmyslu.

Parazitem třetí generacejsou osoby i korporace, které si přivlastňují dokonce cizí osobnostní práva, což je například právo na označování autora a možnost tvrdit na veřejnosti, že dotyčný to či ono dílo vytvořil a je tedy jeho autorem. Parazity třetí generace najdete všude, ale procentuálně se jedná o zanedbatelný počet. Patří sem sice obyčejní zlodějíčci, kteří překomponují slavnou cizí skladbu, nebo jen drobně upraví cizí dílo a pak jej vydávají za svoje pod svým jménem, ale takhle primitivní je dnes už naprostá menšina parazitů 3.0.

Nejznámější je případ podvedeného autora Ladislava Smoljaka, který byl již za svého života zbaven nejen majetkových autorských práv, ale také práva na autorství k divadelním inscenacím, které vytvořil jako režisér a šéf inscenačního týmu Divadla Járy Cimrmana.

Dnes se za majitele těchto práv a osobu, která si osobuje právo rozhodovat o autorství k dílu, vydává kdejaký advokát. JUDr. Vyskočil například zastupoval pana Svěráka ve sporu s Bauhausem o užití slov „upeč… třeba zeď“, které soud označil za jedinečné Svěrákovo autorské dílo. Jiné soudy ovšem celé divadelní inscenace za autorské dílo nepovažují a pan doktor Vyskočil je o tom čile přesvědčuje.

Někteří z klientů Vyskočilovy advokátní kancelář Vyskočil, Krošlák a partneři s.r.o.:

Supraphon, a.s

Aura-Pont s.r.o.

Divadelní agentura ECHO, spol. s r.o.

DILIA, divadelní, literární a audiovizuální agentura z. ú., kolektivní správce

OSA, z. s.

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, příspěvková organizace Prahy 3

Biograf Jan Svěrák s.r.o.

Smoljak-Svěrák s.r.o.

Zdeněk Svěrák

Jan Svěrák

Kateřina Smoljaková

Alžběta Brisco, roz. Smoljaková

David Smoljak (?)